Den patnáctý

Sobota, 24.9.
Ráno vstáváme dle rozpisu, vyjíždíme a po asi hodině Vašek nalézá v roomsaveru město, kde by mohli mít levné pokoje, abychom po cestě z Philadelphie měli zajištěné ubytování. Alešovo auto plánuje jet další den do New Yorku, tak pokračuje po dálnici na sever. Po půl hodině a dvou objetých motelech zjišťujeme, že tady levné ubytování neseženeme, snažíme se dostat na dálnici.
Anička s Tomem už nemá hotovost, tak jim dávám 10 USD na mýto.
Bylo to třeba, hned jedeme po regionálním mostě za neuvěřitelných 5 USD, takže se nám to hledání ubytování docela prodražilo. Do Philadelphie dojíždíme chvíli před 11, hledáme parkování. To najdeme pod mostem na Market Street za 14 USD za den.
Jdeme do návštěvnického centra a píšeme druhé skupině. Ta odepisuje, že už mají lístky na 1115, ale protože je 1110, nestíháme a jdeme si pro své vlastní. Máme čas 1215, tak ještě jdeme do centra ústavy. To je takové velké muzeum se vstupným za 14 USD. Máme jen 30 minut čas, tak dovnitř nejdeme. U východu si všímám, že je dnes den muzeí a tak je vstupné zdarma. Jdeme kolem dlouhé fronty na zvon svobody, který je uložen ve speciálním pavilonu, který byl vybudován teprve nedávno.

Vedle City Hall je ještě stará radnice, kterou také před bezpečnostní kontrolou procházíme. Konečně se stavíme do fronty na prohlídku zavazadel, otevřou mi snad každou kapsičku na batohu, aby zjistili, že nic nenajdou... Jsme na náměstíčku, kde lidé čekají na svůj čas prohlídky. Průhledem mezi sloupy vidíme druhou skupinu, která má už po prohlídce, ale setkat se nemůžeme, průchod je střežen. Máváme si a je to na pár dní poslední blízký kontakt.
V době, kdy čekáme n aprohlídku Anička ještě rezervuje Econolodge hotel ve Fredericksburgu. Je 1210, řada se začíná hýbat a hlasatel v dobovém kroji nás poučuje, co je a není možné. Jdeme do první hodně vychlazené místnosti, kde dostáváme dobové reálie, které vedly ke vzniku boje za nezávislost. Jako vždy šlo jen o peníze...

Jdeme do další haly, do bývalého soudu, kde kdysi byla pečeť Anglického krále. V sousední místnosti je debatní sál, kde vznikla deklarace nezávislosti, jak je zobrazeno i na dobovém obraze v první místnosti. Pak vidíme další místnosti, které jsou vyzdobeny mapami, obrazy a dobovým nábytkem.
Prohlídka končí, jdeme si prohlédnout deklaraci, která je uložena v samostatném domečku a je hlídána jedním strážcem. Informační cedulka ale říká, že může jít i o faksimili. Opouštíme střežený areál, chceme najít nějaké jídlo. Max nás opouští, jde hledat bojovou loď. My končíme v mexické restauraci, kde dostáváme za slušné peníze obrovskou porci. Po obědě jdeme do 3D 360st. kina, které během 20 minut ukáže historii. Stojí 7 USD a za ty peníze to rozhodně nestojí.

Poté jdeme hledat první národní banku. Vašek navrhuje jít se podívat do muzea ústavy, když je dnes příležitot ho vidět zdarma a tak se u banky rozdělujeme. S Tomem a Aničkou jdeme na nábřeží podél bojových lodí, z nichž si u jedné cvičné plachetnice z Dánska kupuji zapalovač na památku. Bavíme se o tom, jak umějí holubi plavat a Toma dostane má věta: "Holub takhle nefunguje.". Směje se asi 5 minut. Dojdeme ještě k ponorce, dál už molo končí, tak se obracíme na zpáteční cestu.
U auta jsme o 15 minut před plánovaným srazem, v 1645, a protože nikoho nevidíme, jdeme se podívat ulicí dál.
Vidíme rozmanité stavby a také vykradené auto, asi jsme v bezpečné čtvrti. Jdeme zpět, všichni už jsou u auta, tak nasedáme, domlouváme se, že zkusíme ještě dojet k Rockyho schodům. Vašek tenhle bod ale v navigaci nemá, snažíme se sledovat druhé auto.
To se nám docela daří, až najednou Tom rychle mění směr a my už to nezvládáme. Trubka zezadu a Irena řekne cosi nepěkného na Tomovu adresu. Jedeme dál a projíždíme kolem schodů, horší je, že se Vaškova navigace pořád vůbec nechytla. Zastavujeme na pruhu pro autobusy a čekáme, jestli se chytne. Mapy v navigaci jsou, ale satelity nám nechtějí poslat infomaci o poloze. Naštěstí má Max v mobilu navigaci od Nokie, počkáme pár minut, než se chytne ta, vyrážíme za druhým autem.
Po cestě jim posílám SMSku, jak jsou na tom a v kolik dorazí do hotelu. Jsou na tom stejně jako my, dorazí kolem 2100.
Druhá skupina nám píše, opouštějí outlet a jedou na sever do New Yorku. Do hotelu dojíždíme ve 2057, čekáme na druhé auto. Ve 2108 se ozve vysílačka, už jen minutku a jsou tu. Platíme ubytování, přeházíme věci a Vašek přichází s plánem, že nepojedeme do Richmondu a Raleigh, ale do Norfolku, kde je velká válečná základna. Je to jen hodinová zajížďka.
Jdeme do Denny's na pozdní večeři, ke stolu usedáme ve 2300. Tom s Aničkou chce také do Norfolku a tak je o dalším programu jasno. Max mi ještě nabízí, že bychom vyrazili spolu ráno, ale Capitol otvírá v neděli až v jednu, plantáž Thomase Jeffersona je daleko a Episkopální kostel Sv. Pavla otvírá až v 10, navíc Irena by nenacpala svůj kufr do malého auta, tak se Richmondu vzdávám. Nacházím, že ve Fredericksburgu byla jedna z velkých bitev občanské války, skoro 20000 obětí a raněných, ale fotky bojiště nevypadají nijak úchvatně. Po půlnoci jdeme spát s tím, že se v 0800 sejdeme na snídani, protože snídaně podávají do 0830.