Úterý, 13.9.2011
Ráno zase otrava, v 0700 se ozval pan budík. Je třeba vážně vstávat, tak si dávám sprchu, začínám balit. Věci se nějak nafoukly, raději vybaluji lodní vak a balím do něj věci, které nebudu nějakou dobu potřebovat. Ostatní už taky vstávají, že by se konečně jednou podařilo vyjet na čas?
S paní v recepci řeším checkout, nakonec mi vysvětluje, že po mě ni nechce, jen klíčky od pokojů. Tom s Vaškem naťukávají do navigace cíl a všechny auta vyráží na cestu. Zase se rychle ztrácíme, zřejmě naposledy jedeme vyhlídkovou trasou kolem letiště a pak Vašek dle navigace říká Ireně, ať se drží v levých jízdních pruzích. Když míjíme mýtnici, kde od nás měli vybrat peníze, mám pocit, že se něco nepovedlo. Tom už si možná taky vydělal, když hned první den nedobrzdil červenou a o 50cm přejel čáru a teď tohle, no uvidíme, jak to dopadne. Třeba budou k turistům milosrdní.
Po proplétačce městem najíždíme na 41, která vede středem bažin. Horlivě se zde staví další pruhy a co je nejlepší, mají v kanále podél silnice nornou stěnu, aby svinstvo ze stavby neohrožovalo místní živočichy. Po asi půlhodině zastavujeme u krokodýlí farmy. Je docela horko, 0925, semtam mě kousne nějaký komár. Ostatní auta nikde, tak čekáme, Irena se jde zeptat, kolik cesta stojí - 22 USD. Vašek má ale slevový kupon na slevu 2 USD. V 0945 doráží Tom s Aničkou, prodavač nám radí, ať se jdeme podívat na most, že dole v kanále ráno viděl 3 velké krokodýli.
Jsou skvěli. Délka asi 2-2,5M, očíčka z vody, lehce se vznáší na hladině a čeká na oběd.
Další krokouš se plave podívat, most se trohu houpe, tak snad naší váhu unese.
Zjišťujeme, že asi nikdo nedal adresu Alešovu autu. Zkoušíme mu volat a pak píšeme SMSku, kde jsme a jak jsou na tom oni. Čekáme na odpověď, která nepřichází a tak v 1025 kupujeme vstupenky a jdeme na vznášedla.
Nejprve procházíme takovou botanickou zahradou, kde jsou velcí krokodýli, následuje živá ukázka fauny - želvy, hadi, škorpion, krokodýlí mláďata. Pěkná byla anakonda a želvičky. Přichází SMSka od Aleše, že jsou na západnm pobřeží u Golden Gatu, ať je neřešíme, že napíší, kde se sejdeme. Dostaneme vatu do uší, usazujeme se na vznášedle, které je vlastně loď s velkou vrtulí vzadu, vyjíždíme na kanál. Zpočátku jedeme dost pomalu, pak loď docela zrychlí, ale pořád nic extra. Jedeme nízkými travinami, hloubka může být tak 20-30 cm. Zastavujeme a průvodce nabízí možnost vykoupání nohou. Myslíme, že to je vtip, ale pořád to opakuje, až nějaký amík sebere odvahu a jde do vody. Anička a já se pak taky přidáváme, ale je tam trochu hlouběji, než bylo slibováno a tak máme pěkně mokré 10 cm proužky na kalhotech.
Naskakujeme a jedeme dál. Zastavujeme u krokodýlice s mláďaty a další zastávka je přístav. Tam nám ukazují ještě další krokodýlí mládě, asi 35cm dlouhé, s kterým se někteří fotí. Nasedáme do aut a jedeme spolu směr St.Petersburg, kde by měla být nějaká pevnost, pláž s výhledem na západ slunce a pěkné koupání.
Po cestě zastavujeme kvůli jídlu v Naples, které je na první pohled pro bohaté. Původně jdeme do pizzerie, která má ale zavřeno a tak končíme u McDOnalda, kde si dávám klasický Angus burger, jako předloni. Překvapivé je, že stojí stejně, tj. 5,89. Dále zastavujeme u benziny, kde taky kupujeme karty pro nabití mobilu a zase pokračujeme dál.
Po 1700 jsme před St Petersburgem, přejíždíme přes obří lanový most a kousek za ním zastavujeme kvůli focení. Na břehu moře se brodí Ibis a na pláži jsou mraky krabíků vylézajících z děr.
Chvíli fotíme, jedeme za Tomem, který ví, kam chceme a po několika mostech s mýtem jsme na ostrově s pevností.
Masivní pevnost byla postavena pro ochranu Tampského zálivu za španělsko-americké války. Fotíme si kanony a Max zjistil, že je v jedné hlavni čtvrťák. Max se rozhodl získat všechny státy na čtvrťácích, tak neváhal, rozbalil stativ a použil ho jako lovítko. Úspěšně, ale čtvrťák neměl žádný státní symbol, jen hlavu, tak ho hodil zpátky.
Vylezli jsme na pevnost, prohlédli okolí a šli se podívat na molo. Cestou jsme viděli cedule - No swimming, dangerous currents. Myslel jsem, že to znamená nebezpečné proudy, ale jist jsem si nebyl. Na mole bylo hodně rybářů, hodně racků a pelikánů. Na cedulce byl zákaz krmení delfínů, že bychom měli šanci vidět tyto vodní savce?
Najednou se mihly typické černé trojúhelníkové ploutve, ale o žraloky nešlo, delfíni kroužily kolem mola, připluli si pro večeři. Snažil jsem se nějaké vyfotit, ale těžko říct, jaký bude výsledek. Pelikáni ale nabídli také úchvatné divadlo, když se střemhlav vrhali do vody pro ryby.
Jdeme se k autům převléct a koupat. Zůstáváme u břehu, ke stačíme, raději neriskujeme. Je právě příliv a moře nás tlačí docela velkou silou na pláž, kdyby byl odliv, asi by to bylo opravdu zajímavé. Pláž vede od mola až na obzor, téměř bez lidí, je 1910 a za půl hodiny nastane západ slunce.
Koupeme se a najednou vidím na obzoru cosi vyskočit, že by to byl delfín? Vašek myslí, že šlo o rejnoka a zpětně to vidím stejně. Měl něco mezi metrem a dvěma, všichni jsme udělali pár rychlých kroků zpět a začali řešit, co vlastně znamená to slovo, na které jsme si nemohli vzpomenout.
Že by jedovatí nebezpeční živočichové? Zabijácké kosatky a bílý žraloci? Těžko říct, ale západ slunce se blížil a tak jsme se šli k molu osprchovat. Po cestě jsme viděli ceduli, kde bylo psáno o rejnocích a jejich smrtelných bodcích. Našel jsem ve slovníku, že currents jsou skutečně proudy, ale velký rejnok také není úplně zvíře, které bych chtěl při koupání potkat.
S Maxem běžíme na pláž, abychom měli molo v západu slunce, to se chvíli couralo nad obzorem a pak jako když vypne vypínač, skončilo v mracích a byl konec.
Zpátky na molu jsme znovu viděli pár delfínů, přišla SMS od Aleše s adresou hotelu a tak jsme naskákali do aut a vyjeli do Tampy. Po necelé hodině jsme byli u motelu 6, kde ale nebylo žádné auto. Anička se byla zeptat v recepci, jestli máme rezervaci. Měli jsme, ale klíče měla druhá výprava.
Vyjeli jsme hledat nějakou restauraci, kde bychom se navečeřeli, Vašek našel nějakou karibskou, ale když jsme před ní přijeli, tak dovnitř se byl ochoten vypravit jen on sám. Vypadala podobně, jako Modrá ústřice ze slanvné policejní série.
Otočili jsme auto, nakoupili něco málo u bezinky, kde jsme se setkali s hodně podivnými domorodci a dorazili jsme k motelu 6. Tam už byl Aleš se zbytkem skupiny, rozdal nám vstupní karty, krátce jsme se domluvili na hodině odjezdu (0730) a šli jsme spát. Anička s Tomem byli dokonce tak unaveni, že na ojovou poradu ani nedorazili, jen poslali SMS, kdy že se to vstává ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat