Vstáváme v 0800, v 0900 chceme vyjíždět, abychom byli v 1000 v zoo, které má v tuto dobu otvírat. Ráno je pošmourné, Vašek hlásí déšť. Cesta byla docela pohodová, za 30 minut jsme byli u Zoo a hledali parkování. V Zoo lze zaparkovat za 15-20 USD, ale chtěli jsme ušetřit a nechat auto na ulici, kde je dvouhodinový limit. Kousek od Zoo jsme místo našli, vzali si věci a rozpršelo se.
Nejprve pršelo lehce, ale intenzita sílila. Zapadli jsme do návštěvnického centra, Anička si koupila bundu a já deštník. Takže už mám v USA deštníky dva :) První cíl byl jasný, pavilon velkých pand. Na ceduli u vchodu jsme si přečetli, že Zoo otvírá v 1000 vnitřní prostoy, venkovní výběhy jsou přístupné již od 0600. Celé Zoo je navíc zdarma.
Nejprve se díváme na výběh pand zvrchu, ale nevidíme žádnou aktivitu, zkoušíme sejít do vnitřních prostor, ale ani tam se nic neděje, probíhá právě čištění výběhů. Na monitorech u dozorčí vidíme pandy, ale nejsme schopni zjistit, kde je máme v reálu hledat.
Hned vedle výběhu pand velkých mají výběh pandy červené, malé liškovité šelmy, které mají na pohled krásný kožíšek. Déšť mezitím nabral sílu tropické průtrže, do pavilonu přicházejí totálně promoklí návštěvníci. Pandy pořád nikde, jdeme zase ven a uvidíme velkou pandu, jak stojí na zadních u brány. Na druhé straně venkovního výběhu jsou sloni a zrovna probíhá jejích cvičení. Slon stojí na dvou, klečí, lehá si, jde pozadu a předvádí mnoho dalších cviků, na které jsme zvyklí spíše z cirkusu.
Vracíme se zpět k pandám a odchytává nás dobrovolice, která se vyptává na to, odkud jsme, jak se nám tu líbí a povídá spoustu informací o pandách. Nakonec nám ukazuje na videu mláďata pandy červené, v 1050 vpustí pandy do vnitřního výběhu, tak se s dobrovolnicí loučíme.
Po pandách chceme vidět ještě šelmy, ale protože pořád hustě prší, dojdeme jen do pavilonu malých savců a jdeme zpět k autu. Na to, jak hnusně prší, je zoo hodně plná.
U auta nás míjí auto označené Parking Enforcement, má na kufru dvě kamery a zřejmě snímá auta, která překračují dvouhodinový parkovací limit. Auto pár metrů před námi zastavuje, vystupuje paní ve velké pláštěnce a dává cosi za okno jednomu autu. Asi pokuta...
Od Zoo jedeme úbočím řeky, míjíme Lincolnův památník, točíme na most směr Arlingtonský hřbitov. Monument skoro není vidět. Otáčíme na jih k Pentagon Mallu, který je přes ulici u Pentagonu. Projíždíme kolem pentagonu, fotím ho z okénka, silně prší. Parkujeme v podzemních garážích, jdeme na jídlo do fastfoodového foodcourtu a pak máme cca 45 minut na nákupy. V Macys potkávám Aleše a Dufu, přijeli metrem, mají denní lítačky z 9USD, které se dají koupit v automatu. Rozdělujeme se, scházím se s Tomem a Aničkou a jdeme hledat pěší cestu do Pentagonu.
Pod jedním mostem je normální chodník a po malé kličkované na parkovišti stojíme ve stanici Pentagon. Je 1350 a jsme tu trochu moc brzo, všude jsou tu cedule, že se nesmí fotit. Krátce před srazem už jsme kupodivu všichni, tak vyjíždíme po eskalátorech a jdeme na bezpečnostní prohlídku a úvodní kontrolu.
Pro tu je třeba dvou dokladů s fotkou. Romana si koupila v obchodě prádlo a boty, čímž trochu překračuje povolené rozměry, ale bezpečnostní kontrolou nakonec bez problémů prošla. Kontrola je zase standardní americká letištní - rentgen a rám.
Za prohlídkou vcházíme do budovy a dáváme se vlevo, kde je návštěvnické centrum. Sedáme si na lavičky, čekáme na prohlídku. V okénku pro návštěvnické skupiny je tma, obchod se suvenýry právě zavírá.
10 minut před 1500 se okénko rozsvěcuje, stoupáme si do řady a proběhne další kontrola dokladů. V 1502 si nás vyzvednou dva vojáci ve slavnostních uniformách, vedou nás do kinosálku, kde popovídají o tom, jak se máme chovat, nemáme se vzdalovat od skupiny a zkontrolují, jestli nemáme zbraně a výbušniny.
Konečně končí instruktáž a otvírají se dveře. Jsme znovu nenápadně přepočítáni, první jde námořník, ale jde pozpátku, aby měl detailní přehled o členech skupiny a vzadu jde jeho kolega, který nás hlídá zezadu. Dávám se s ním do řeči a ptám se, kolik podzemních pater Pentagon má. 36 dostávám odpověď a padá mi čelist. Pilot se usměje a řekne, že to je legrace a ve skutečnosti jsou podzemní podlaží jen dvě. Dodává, že v podzemí nemají žádné batmobily, ani mimozemšťany ;)
Procházíme asi hlavní ulicí, na které je Burger king, Subway, prodejny oblečení i květinářství. Pak pokračujeme nekonečnými chodbami, vidíme zelený střed Pentagonu, kde pokuřuje pár vojáků v uniformách a ztrácíme orientaci.
Vidíme halu generála Mac Arthura, jeho osobní věci a krátké povídání, pak památník padlých a nakonec jdeme do přízemí, kde je pietní místo věnované obětm 11.9. Během prohlídky se dovídáme spoustu neuvěřitelných čísel o Pentagonu. Např. se denně přijme přes 1M emailů, nataženo je mnoho set kilometrů kabelů, v kancelářích mají optiku, z budovy se nedá volat mobilním telefonem a mnoho dalších speciálních věcí.
Kapitolu samu pro sebe tvoří okna. Jsou trochu dozelena a plní obrovsky důležitou roli při obraně této budovy. Okna jsou tvrzená a váží stovky kilogramů. Jsou neprůstřelná, zvukotěsná, neprotlefonovatelná, odolá WiFi atd. Při nárazu letadla budova odolala, také díky tomu, že se letadlo odrazilo od země už chvíli před dopadem.
Prohlídka pomalu končí, vycházíme k metro stanici a dělíme se - s Tomem a Aničkou pojedeme na Arlingtonský hřbitov, Vašek, Max a Irena se chtějí jít podívat do nákupního centra a zbytek jede do hotelu.
Přijíždíme ke hřbitovu, kde nás vítá placené parkoviště. 1.75 za hodinu parkování je docela pálka. Přes parkoviště přicházíme do návštěvnického centra, kde mají rozmístěné kyblíky s vodou. Když hodně prší, tak jim nedrží střecha...
V centru jsou nějaké informační mapky, ale i gift shop a nabídka vyhlídkových shuttle busů po hřbitově. Působí to na mne dost zvláštně.
Jdeme zpátky k autu, dorážíme do hotelu, kde sbíráme hory špinavého prádla a jedeme do prádelny. Prádelna má spoustu praček a podobné množství sušiček. Vidíme běžné američany, kteří si sem chodí vyprat, čekáme asi 25 minut, než se prádlo vypere a pak následuje složitý proces sušení. Sušit je třeba minimálně dvakrát, ale ani pak není prádlo dokonale suché. Peru si ručník, který se během cesty změnil s bílého na šedivý a ten nechce schnout vůbec.
Pak jedeme zpátky do hotelu, ještě se stavíme v pizzerii, kde koupíme krabicovou pizzu a na pokojích máme večeři.
Další den budeme vstávat v 0700, abychom v 0800 mohli vyjed do Philadelphie. Utraceno máme už 7269 USD.
Žádné komentáře:
Okomentovat