Ráno vstáváme v 0730, kolem 0830 vyjíždíme. Domluva je taková, že pojedeme směrem na Atlantu, a až toho budeme mít dost, tak zastavíme a přespíme. Na parkovišti si přejeme šťastnou cestu a doufáme, že se ještě někdy setkáme.
Vyjíždíme do hostelu hrůzy, jsme tam přesně v 0900, jak se Anička domluvila s recepční. Černým ďáblem už Tom najel přes 1200 mil. Parkoviště je nacpané, z aut vylézají relativně normální lidé, dům Usherů ukazuje svou přivrácenou tvář. Na recepci ale naše recepční není, druhá říká, že je v budově, ale raději jí zavolá. Máme se posadit, za chvilinku tu bude.
Po 10 minutách nás čekání přestalo bavit a tak jsem se zeptal, kde je problém. Volá Brandy znovu a ukazuje se, že je teprve na cestě, dorazí za chvilku
Po 30 minutách se konečně ukazuje, říká, že je vše vyřízeno, nemáme už používat rezervační společnost, na kterou mají odkaz na svých stránkách (podivné), prý jim neplatí. Zvláštní je, že den předtím tvrdila, že si zablokovali u Toma maximum, protože se báli, že jsme utekli.
Aničce vrátí blokaci a Tomovi strhnou za všechny 440 USD. Drahá legrace, ale snad je to konečně za námi. Během čekání na Brandy a následného dohadování se s ní mě něco velice ošklivě pokousalo kotníky, že by blechy?
Nasedáme, do navigace zadáváme směr Atlanta. Kolem oběda zastavujeme u jedné zajímavé restaurace, Randy Tuesday, kde mají velký salátový bar k některým jídlům zdarma a docela slušný výběr zdravých jídel - ryby apod.
Obsluha je velice příjemná, dávám si colu, Tom s Aničkou Coffee and water. Za chvíli servírka vše přinese, ale voda je v takových legračních malých skleničkách. Anička říká, že divně smrdí, jakoby alkoholem. Ochtnává, Tom též a shodují se, že jde o alkohol. Taky zkusím a je to jasné, ale kde se stala chyba?
Voláme servírku a ptáme se jí, co to je, říká, že water, ale výslovností je to spíše jako walker. Konečně se vysvětluje, jaký je rozdíl mezi water a water (doteď nevím, kde se stala chyba). Za pár minut k nám přichází vedoucí, ptá se, jestli jsme Němci, že je v kuchyni objednávka kávy a vodky trochu překvapila, ale když slyšeli, že jsme Němci, tak si řekli, asi to tak chtějí. Jídlo bylo výborné a na závěrečném účtu vodky nebyly.
Velký rozdíl oproti Hooters, kde Max ve svém burgeru nalezl papírek na sýru. Místo celé večeře na podnik následovala pouze omluva a další burger.
Restaurace má wifi, volám domů, Anička volá do banky, aby zjistila, jak je na tom s blokací. Blokují jí 186 USD, doufáme, že to co nejdříve vrátí, jinak bude muset podávat reklamaci :(
Vyrážíme opět na cestu, volají nám naši, ubytování je v Union City - předměstí Atlanty. Kousek před Atlantou vidíme obří fabriku KIA, velký billboard s nápisem: "Další skvělé auto z USA", jen dokazuje, že korejská invaze na americký trh už začala.
Směrem do Atlanty ze nám změnil čas zpátky, jsme zase -6. K hotelu jsme přijeli v 2030, našli jsme Vaška a Maxe, ostatní jeli nakupovat. Po krátkém vybalení jedeme taky - jak jinak, do Wallmartu.
Ten je v černošské čtvrti, v obchodě je nás "bílých" asi 10. Žádných předsudků si zde al nevšímám, kupuji si dvě košile, nějaké drobné jídlo a musím vyčkat dlouhou frontu u pokladen. Sraz máme v 2115 u auta, jsem tam o trochu dřív. Nasedám k Tomovi s Aničkou a přeparkováváme, abychom měli lepší výhled na východ a veterána, který parkuje přes uličku.
Běloši parkující v černošské čtvrti, co si fotí nablýskaný osobák místnícho bosse ;) Kluci měli 10 minut zpoždění, zavřeli další pokladnu, tak museli stát dlouhou frontu. Jedeme do hotelu, svoláváme bojovou poradu.
Další den dopoledne pojedeme na letiště, Tom chce vyměnit auto a já si všiml, že ono slavné pojištění, které nám přibalili hned na začátku cesty, není pojištění, ale blbopojistka. Roadside plus - pokud si zamknete klíčky v autě, pokud Vám dojde benzín, pokud píchnete, všechno zařídí servis. 6.99 denně plus daň, drahá legrace.
Po letišti zamíříme do CocaColy, Vašek do CNN, Dufa, Aleš, Max, Jolča a Romča do akvária a já s Irenou, Tomem a Aničkou do Fordovy bývalé továrny a následně do velkého nákupního centra, ve kterém bychom se měli všichni setkat.
Kolem 0000 se sešlost rozpouští a kolem 0100 usínám.
Žádné komentáře:
Okomentovat