Pátek, 30.9.2011
Ráno jsme se po delší době probudili do růžova a šli se podívat na snídani. Byla skvělá, až jsem si říkal, že je dobře, že jsme tento hotel našli až takto pozdě, protože jinak bychom už nikde nebyli spokojeni. Vajíčka, toasty, lívance, muffiny, cornflaky, zkrátka vše, na co si jen vzpomenete. Káva, čaj, džus, dokonce i mléko.
Po snídani jsme začali balit, abychom mohli vyrazit na koupání do Vero Beach.
Jsme domluveni, že se sejdeme s ostatními v Motelu 6 v Dania Beach. Necháváme si svoje věci v autě Vaška a Ireny, protože Toyota Camry je přeci jen o něco málo menší, než Dodge Grand Caravan ;) Vyjeli jsme směrem k oceánu, kde jsem včera večer našel krásné zoutube video s delfíny. Na videu se ale nepsalo nic o tom, že bylo pořízeno ze soukromých rezidencí, které pláž obklopují. Při hledání průjezdu k moři jsme minuli člověka s ještěrkou, který měl naloženu palmu s kořenovým balem. Na místě probíhala rekontrukce zeleně a jak se u nás sází lípy, tak se zde sází palmy.
Vzdali jsme hledání, přejeli na most a hned našli neplacené veřejné parkoviště u pláže. Pláž vypadala moc pěkně, jen nás troche zarazil plavčík močící za stanicí první pomoci. Šli jsme se převléknout na záchody a počalo slunění.
Voda měla příjemných 28 stupňů, ale smrděla rybinou a byla velice kalná. Po necelých dvou hodinách jsme tedy koupání vzdali a kolem 1200 vyjeli za dalším dobrodružstvím, cílem měla být oblast kolem slavné Palm Beach.
Po hodině jízdy jsme nalezli v navigaci nějaký gourmet grill, ve kterém měli sandwiche a hamburgery s podivnými jmény. Captain Kirk, Jonathan a další. Již toto nás mělo varovat, ale gurmánský zážitek se skutečně dostavil. Dostali jsme zřejmě nejodpornější jídlo za celý pobyt.
Popojeli jsme ještě asi 30 minut na jih, aby nám zbývala do hotelu jen necelá hodina, našli pláž a šli se koupat. Tato pláž byla mnohem lepší, než ta minulá, čistá voda, menší vlny a žádný zápach. Lidí tady taky bylo podstatně víc, trochu nás znervózňovali dva mladíci, kteří se bavili podezřele blízko našich věcí, ale nakonec odešli.
Ve vodě jsem byl skoro nepřetržitě dvě hodiny, až už najednou nastalo 1700 a bylo potřeba vyjet. Zjistili jsme moc nepěknou věc, zamknuli nám záchody, tak jsme museli jet v plavkách s tím, že zkusíme oschnout, nebo se převlékneme někde po cestě.
Začalo se dost zatahovat, krápat, pršet. Přijeli jsme k Motelu 6, kde už čekal Vašek s Irenou a šel jsem vyřídit pokoje. Bylo dobré, že jsme byli hned u sebe, ale o třetím autě jsme neměli žádné zprávy.
Začali jsme dojídat zásoby, které jsme ještě měli a balit na závěrečnou Cestu. V autech najednou bylo spousta krámů, o kterých už jsem dávno nevěděl, že je mám a byl jsem rád za koupi extra zavazadla, na kterém jsme se s Maxem dohodli. Po zabalení přišel Vašek s Irenou. Dopili jsme velkou láhev růžového vína Livingston a pokračovali modrým ironem, který Vašek na doporučení nějakého pomstychtivého známého koupil. Moc na dračku nešel ;)
Začali jsme hrát partičku divokých kachen, když mi přišla SMSka od Aleše, že mají pokoj 239 a kde že jsme my. Šel jsem jim ukázat naše pokoje a z dálky jsem uviděl postele naplněné oblečením a dalšími věcmi. Dozvěděl jsem se, že byli nakupovat v Dolphin Mallu a jinak se přes den koupali tady na Dania Beach. Sešli jsme se pak všichni u nás na pokoji, dohodli se na zítřejším rozloučení v 0900 a Alešův pokoj šel spát.
My jsme ještě seděli zhruba do 0300, povídali, co se komu nejvíc líbilo, a když se mi nakonec podařilo Maxe přesvědčit, ať uvolní dveře a Irenu s Vaškem, že by nás už vážně měli nechat aspoň trochu vyspat, mohli jsme naposledy usnout v USA.
Žádné komentáře:
Okomentovat